Bisglycinát hořečnatý je chelátovou formou hořčíku s vysokou biodostupností (vstřebatelností), kde je anorganická molekule hořčíku ve vazbě s organickými molekulami aminokyseliny L-Glycinu. V komplexu funguje glycin pro hořčík jako štít, chránící ho před nežadoucími interakcemi s jinými látkami. Přípravek je tak schopen v nezměněné podobě doputovat do tenkého střeva, a jelikož lidský organismus je velmi účinný při zpracování aminokyselin, jsou zde tyto spolu s vázanými minerály tychle vstřebány. Jakmile je komplex tělem zpracován, aminokyseliny jsou využity k tvorbě bílkovin a hořčík je uvolněn k využití organismem. Biologická dostupnost bisglycinátu hořečnatého je až 80% ( např. u oxidu hořečnatého jsou to jen 4%) a nemá nepříjemné laxativní účinky ani při zvýšených dávkách.